čtvrtek 25. září 2008

25.9.2008 Zase na "kačeny"

Dopoledne si vzal Marušku na hodinku a půl na ježdění děda, já jsem potřebovala udělat nějaké resty s fotkami pro tetu.Byli na skok u Paní Horákové ,která má narozeniny, tam si náš maniak na „kočiky“ půjčil jednu „kočiku“ takže z procházky přijeli s dvěma. Domu přijeli akorát na oběd. Maruška zdlábla maso a brambory a dala jsem ji spát. Než usnula sháněla se po všech svých zvířátkách „opici , kočiku“ a ještě potřebovala „kočiku, druhá“ tak si je všechny chytila a pak teprve v klidu usnula.


Jen co se vyspala dostala svačinku, krájela jsem ji chleba a Maruška hned hlásila „házet“ byla tam třetina bochníku ještě od nedělního nákupu, byl ještě solidně měkký, ale pro radost Marušce jsem ho nakrájela a naplánovali jsme opět Marušky milovaný rybník. Stavili jsme se v Penny na malý nákup nejnutnějších věcí a zamířili k rybníku.


Takhle to vypadá když Maruška dělá „hodíme,rybiky, kačeny, hamaj“ Botka poprášená drobky z chleba. Foceno z mé pozice, seděla jsem za ní.


Chleba došel, kráčeli jsme k hřišti. Jeden pán tam házel chleba o kus dál, kde je nízký břeh, my chodíme na hráz, protože tam může Maruška házet, daleko nedohodí a tam to padá rovnou do vody a nemusí se dávat pozor na labuťáka. Tam kde byl pán, vylezly kačeny i labutě na břeh, jedna mladá labuť se tam zdržela hodně dlouho, už když došel chleba i pánovi, stála metr a půl od nás a Maruška byla nadšená že je „kačena“ tak blízko a chtěla jí dělat „malá“ .


cestou od rybníka tradiční zastávka na velkém hřišti. Normálně touhle dobou tam bylo plno, ale dnes nikde ani noha a zas tak velká zima ještě není. Na chvilinku jsme se zastavili u našich. Mamča byla zrovna poprvé na návštěvě u tety v novém bytu na sídlišti který koupila a kam se bude zítra stěhovat. Koukli jsme tam na večerníčka a šli domů, Maruška se zase začala vztekat, když jsme šli domů. Kousek s námi šla zase mamča. A závěr dne, Maruška se dnes už druhý den nepočůrala ač s tím má už tak 3 týdny problémy ač už dlouho chodila bez plínek v podstatě bez nehod. Nevím čemu to přisuzovat. Jediné co mě napadá s neklidnými návraty domů a tím že Petr dopoledne spí a odpoledne jsem s Maruškou venku, jestli se nezklidnila. Musí si pamatovat tu nepohodu a žvaní na mě a někdy křičí i na ní přehnaně, bez velikého důvodu.

0 komentářů: