Tahle fotka je sice trochu mázlá, ale mě se líbí. Mamča chtěla abychom odpoledne doma s Petrem a tak si vyjednala odpolední odvoz do Ohavče se strejdou Pepíkem. Petr přišel z práce , najedl se a tak jsem řekla, že společně vyrazíme do lesa, třeba na Čeřovku. Aon že se mu nechce, že bude radši doma, hrát si na počítači. Ehm.. nemám slov, já být celé dopoledne v práci tak se těším na to až budu moci odpoledne strávit s Maruškou, hrát si, užít se…..on radši počítač. Tak jsem si řekla, že nač se placatit po lese, pojedeme do Ohavče, mamča říkala, jak je tam bez nás smutno a Maruška miluje zalívat kytky a jezdit s kortoučem a v kočárku vozit opici a myš, na procházku můžeme kdykoliv, když v Ohavči nikdo nebude. A bylo nám tam nádherně, i když arzenál byl poněkud větší na cestu.. Maruška v ohrádce, kde jsou hračky, s kterými si nehraje a pak se po čase prohodí, aby ji bavili našla pelikána hlásila „kačena, kačena“ a okamžitě se do něj zamilovala a jelikož je stále věrná kočičce a opici tak jsme museli táhnout do Ohavče hračky 3 :o)))))
Dneska jsem co se týče projektu ostuda, obě fotky mázlý, ale i k téhle je legenda. Jelikož to teď není s financema růžové, tak tenhle nákladák, co jsme měli jako děti jsem přinesla Marušce od popelnice s tím, že do Ohavče na dvorek ji to stačí, že se s ním vyřádí. Jen se musel opravit, jelikož měl vylomenou sklápěčku a vylomený kus přední nápravy, takže vypadávalo kolo. To spravila půl hodinka práce, štípačky a kus potahovaného drátu, ale tohle by měl dělat táta… a ne sedět doma u počítače,ale venku s rodinou, když o ní tak stojí , když je venku tak krásně. Tak jsem Marušce nákladák uvedla do provozu, umyla rejžákem a hadici v zahrádce, to jsme měla co dělat, abych si udržela odstup. Maruška se svám zbožňováním vody mi chtěla pomáhat. A když bylo hotovo, umyto a osušena alespoň korba. když se Maruška nemohla dočkat, tak jsem jí ho dala v šanc, stihla jsem jen tuhle fotku, jak byla rychlá. Zlomek sekundy po ..byla už ze záběru :o)))
To mě připomíná, že jsem zapomněla milou příhodu z našeho návratu v podvečer domů, myslím předevčírem, v úterý. Na Husovce jsme potkali s maminkou 2 holčičky, které tenhle náklaďák měli samo nový a Maruška jak miluje opici, tu po mě, tak ji dávala holčičce, cpala jí té mladší holčičce, kterou starší sestra vezla na tom náklaďáku a stále říkala „holčika“ a cpala jí opici a ukazovala na nákladák. Protože ho ještě neviděla, tak nevěděla, co má jmenovat. prostě ho chtěla vyměnit za opici. A to je co říct, tu nedá z ruky, nedala se odtrhnout. :o)))) Tak jsem jí ho dala v Ohavči do kupy, to bylo nadšení, pokud ho bude hodně využívat, tak ji na doma přinese Ježíšek …
0 komentářů:
Okomentovat