úterý 2. prosince 2008

2.11.2008 Láska pověšená na klice....


PrtSc z blogu asi ve 3 ráno, byl i mě 22 222 návštěvník. Má u mě kokošku, když se ohlásí :o)))) Jsem ráda, že se Vám u mě líbí, tím vším to moje večerní pachtění dostává tak nějak smysl. Baví to mě samotnou, pro focení a učení se fotit, objevování nových pohledů na svět a jak je zachytit. Baví mě psát, aby se člověk „vykecal“ i podělil o to krásné…. Jsem ráda, že se to líbí (snad ) i Vám. Ať píšete krásné komentáře pod příspěvky, nebo sem chodíte anonymně, mám vás ráda….. :o)

Po včerejší Petrově SMS která se na veřejné stránky ani nedá citovat je mi nějak divně… vim, že není normální.. ale tohle…… Tuhle fotku jsem cvakla honem cestou k obědu, aby nějaká byla, když teď tak nestíhám,,nakonec jich bylo víc. Dopoledne jsme byli s Maruškou na poště a obhlídnout bazar, zda nemají to co sháním. Na poště jsem byla poslat moje vánoční tajemství a zjistit, zda se balík od tety Heleny ztratil úplně a nebo jen nedali lístek… zjištění, že ‚Česká pošta ani balík nezkoušela doručit (doma je vždycky někdo, zvláště dopoledne a nepřijel nikdo) ale nedala ani lístek, že tam balík máme. Kdybychom nevěděli, že nějaký balík jde, tak o něm ani nevíme. Tak pro něj po obědě došel taťka, neb mě ho nemohli dát. Tak už mám doma krásné záclony od tety Heleny. Jsou sice „od Ježíška“ ale viset budou, jen co se ušijí a hnízdečko bude hned útulnější. Ještě tam bylo dekoračky po Janičce a nádherné vánoční barevné obrázky na okno. Maruška z nich byla úplně odvařená. :o))))) To to budeme mít pěkně opatlaný okno až je budeme chodit ukazovat, už se na to těším , ta ty svítící očička.


Cestou do bytu jsem ulovila jednu skříňku do koupelny. Tam jsem pokračovala v práci jako skoro každý den, Na dně jedné krabice jsem objevila tohle srdce od Petra. Bylo omotané pavučinkami z molů. tak jsem ho vyhodila, to v plánu nebylo, jako ne že bych si ho chtěla nechat, ale bylo v plánu ho „sežrat“ abych měla sílu na práci :o)))) tak jako tak je to vystižné….


Přišla jsem domů a holky nikde. Jen tam probíhala žabomyší válka mezi „babičkou a taťkou“ pro nic… tak jsem šla holkám naproti. K tetě dnes přijel zútulnit byteček její bratranec Jirka Štika. Tak jsme v začátcích uvidíme co vykouzlí….

ZDE jeho umění


Venku jsem fotila Marušku jak tahá nadšeně plastového pejska na kolečkách. Dostala je od Kaňkových, po někom. Je plně obyčejný, ale Maruška je z něj nadšená. Má pejska a říká mu poď, a čeká na něj, nechá ho odpočinout, aby se neunavil… no nadšení……

Večer mě došlo, že jsem zapomněla , že jsem zapomněla napsat jednu prímovou přihodu s Maruškou. Uklízeli jsme hračky do bedny a nemohli najít jedno kolečko od dřevěné skládací mašinky. Hledali jsme 3. Prababička tvrdila, že ho ještě před chvilkou měla v ruce. Z pokojíku neodešla, nikde nic…. Chvíli na nás koukala, jak se tam pachtíme a pak si začala sundávat punčošky a povídá „taky je koleko“ Měla ho mezi nožíčkama v punčoškách.

0 komentářů: