středa 18. března 2009

18.3.2009 "raz, dva, tři"


Dnes dopoledne jme měli jít cvičit ale já večer na dveřích objevila ceduli že zítra v hodinu kdy končí cvičení až do 16h bude chodit revize na plyn. Přehlídnout dřív jsme jo nemohla byla v místě kde má člověk ústa, když otvírá dveře , takže na měnění termínu v připsaném telefonu nebyl čas, tak jsme holt tvrdli doma :o((((( Aby toho nebylo málo tak mám zjistil pod karmou únik plynu , na to mi řek, že můžu bát ráda, že opravu platí byták a že to přijdou opravit do měsíce :oO že to prý nevadí…. ehm Víc názorů na přistup pána psát nebudu , internet je věc veřejná a já bych byla sprostá ….Pak jsme uklohnili oběd pangas ala co dům dal , no byl mňamozní. Sice tu porci masa, co jsme měli by měl leckdo na jeden oběd, my dvě holt na dva dny a obě, ale co už, je nám dobře :o))))


Když se Maruška vyspala vyrazili jsme hned směr sídliště , pozdravili jsme babičku, děla už byl „na schůzi“ podívali jsme se zrovna na kouzelnou školku , to byl taky gól, zrovna tam byl díl kdy se pošták učil tancovat, aby provedl paní o Jarní slavnosti. Učil se to tam u jednoho kamaráda, no a Maruška hned po seriálu ručičky na zadeček a krokovala dopředu a dozadu se slovy „raz dva tři, krok dva tři“ jsme si fakt málem ucvrkli smíchy. Jak se to během chvilky od těch loutek naučila. Hned po školce jsme vyrazili k rybníku na kačeny s kusem chleba.


Maruška mi tentokrát vyloženě pózovala, mohla jsem ještě krok dozadu , ale to jsem nevěděla že vydrží. Naházeli jsme kačenám a pomalu šli domů, neb už se blížila mamča z Prahy.


Maruška se chtěla podívat dolů k nádrži, tam jsme chodili s taťkou lovit mšice pro rybičky, ale to bylo plný vody, Chodili jsme okolo ty vody dozadu z tý hrázce co je na fotce. Po tom břehu co tam skoro není, zvláště skoro u konce. Divím se že taťka neumřel strachy. Chodili jsme po tomhle krajíčku….


a schody co tam dolů vedou….

Stavili jsme se na hřišti , poprvé bylo aspoň trochu sucho. Maruška prolezla všechny atrakce, na houpačce se řechtala ne celé kolo a pištěla, naprosto šťasná. To bylo jekotu, když jsme šli domů, nechtěla. Když jsem ji tam dostala byla štastný že je všechny vidí . Mamča už přijela z Prahy i taťka byl doma. Po večerníčku jsme šli domů, tradičně od mostu „pěky“

Pro Barunku :o)


0 komentářů: