21.3.2009 První krok

Dnes je první jarní den a my s Maruškou jsme udělali důležitej krok....

mám sepsaný příběh,a le ukážu vám ho až dostanu souhlas :o)

Doma jsem uvařila oběd , dnes byly žampiony, můj rychlovkový osvědčený recept. Strašně se mi líbila Maruška. Při obědě ještě v televizi jel krteček, protože Maruška dnes nechtěla vařit , ač mi pomáhá zcela běžně , ale dnes mi vyhovovalo že nechce , protože to muselo odsýpat. Maruška slupla oběd , jedním okem u toho stále sledovala krtečka. Tak jsem šla mýt nádobí , Maruška se najednou probrala a povídá „chci ještě“ jenže já už měla vše uklizené, talířek umytý, brambory chladly v otevřeném igeliťáku, žampiony vlažné v dóze. Tak jsem dávala Marušce poslední kostičku perníku, že by jí dojedla, když má hlad, ať to má jako močníka dojí perník . Ona tu moji ruku odsunula a povídá „nechci koláček, chci oběd“ :o)))) no to je co říct, že buchtu ne, že oběd, tak jsem jí ho ohřála a ona slupla ještě jeden talíř :o))))

Když se vyspala vyrazili jsme procházkou na odpolední kafčo a potěšení . Maruška chtěla pomáhat šít.:o))))

Cestou domů jsme přibrzdili v Kauflandu pro čerstvý rohlík který Maruška moc chtěla a jelikož byla sobota, tak už se odpoledne v pekárně nedali koupit. Tak jsme koupili rohlík,který hned po cestě slupla a doma jako dodatečnou přílohu dostala dětský párek. Kupuju vždycky jen pro ní, jsou drahé, ale těma příšernostmi co dávají do těch levných jí ládovat nebudu. Ona má stejnak vliv tím svým kukučem na svět, když jsem jí ty párky kupovala , tak skoro pokaždé dostala od paní prodavačky třetí gratis do ruky. To už se pomalu u masného pultu těší „bude salám“ Chtěla ještě kousek čokolády tak po snědené večeři dostala. Radši to nerozklinkávejte na velkou, než jsem docvakla tak se jí zmocnila Maruška, tak je trochu oslintaná, ale vím jak rádi mlsáte i když z fotek je to jenom dráždění. Já ji cvakla, protože mi přijde symbolická k závěru dne….je jako svět černá a bílá ( i když v případě čokolády hnědá) já dnes dokázala s velkým úsilím ten první krok k tomu , co bych třeba ještě před měsícem ještě nedokázala, první krok je moc důležitém a já doufám, že nastane den, kdy v našem životě bude převládat už jen ta bílá….