pondělí 13. dubna 2009

13.4.2009 Velikonoční pondělí



Velikonoční pondělí, Maruška byla tak akční , že nemám pořádnou fotku. Pořád mě lítala pod nohama , říkala celou koledu „hody, hody… „ a prášila do mě pomlázkou. No ale když došlo na věc, tak mlčela jak zařezaná nebo svedla řeč jinam. No ve dvou připadech po půlhodinovém sezení u kafča a u pokecu jsme z ní tu koledu jak takš dostali. Obešli jsme 6 soudedů a Maruška dorazila s plným košíčkem. Domů jsme socházeli po 11h, Maruška si mermomocí musel nést velkého čokoládového zajíce od Horáků, jak už byla unavená a ušlá tak upadla, rozbila si koleno i přes punčošky a odřela loket… máš první. Brečela jen chviličku malinkou, dva nádechy a dobrý, to když včera dopoledne padla ručkou do kopřiv, to bylo pláče víc. Domů jsme dorazili v půl 12. zavolali mamče abychom ji potěšili, aspoň na minutku. Dnes poprvé po 30 letech u nás nikdo na velikonoční pondělí nebyl. Marušce jsme koledu odpustit nemohla a tak jsme narazili při návratu jen na Pana Bucka. Tak se sejdem zase za rok, choděj k nám lidičky co chodí na kávu fakt jen jednou za rok, běžně se potkáváme, zdravíme popovídáme, ale tohle jedno pondělí v roce dáme i kávu a něco na zub. Ne že bychom je neuvítali i během roku,ale takhle to prostě je :o)

Maruščina koleda, vyfocena na 4 pokus, neustále mi mizel před docvaknutim spouště ten velikej zajíc :o))))))


Maruška byla s toho ťapání a zážitků přetažená a já oběd nikde. Tak poobědvala toho velkýho čokotajíce a já ji uspala a šla jsme dělat oběd.


Když byl za chvíli oběd hotový, tak nikdo nejedl. Taťka ve svém stavu nic, Maruška měla toho zajíce a mě samotné nechutnalo. Vonělo to úžasně, ale vzhledem k řečem ovlivněným alkoholem mě přešla chuť na všechno. A žemlovou nádivku s kuřetem miluju. Tak jsme to jen vytáhla z trouby a nechala. Ustrojila Marušku hupsla jsme do auta a jeli jsme na kafčo k Jindrovi, prý Marušce něco koupil. Opět jsem seděla na zadku, tolik ovoce se u nás k vidění jen na Vánoce. Maruška seděla v křesle a cpala se kuličkami hroznového vína a my si dávali kafčo a povídali. Prostě dokonalá pohoda. Strašně jsme se nasmáli. Maruška s Ťapinou jsou dvojka. Fakt super duo. Dělili se o hrozno i o suchej rohlík :o))))


Pak jsme zamířili do Ohavče s tím že se v Holíně stavíme pro domácí klobásy, jež měla mamča objednané kvůli koledníkům, pak ji ve čtvrtek před velikokonocemi přidělili termín na léčení ruky.U tety a strejdy byli na návštěvě Šárka její maminka ,Rosťa, jejích Domča a Li kterou občas hlídají. Maruška a Li jsou skoro stejně staré , moc si rozuměly holky, tak jsme zůstali.



Já vím dráty ze sušáku nic moc, ale sluníčková momentka s se mi strašně líbí.




Bylo tam fajn, moc fajn, ale odjížděla jsem se slzami na krajíčku. I když za to může hladina alkoholu, bolí to. Snesu vinu a napadení za něco za co můžu. Napadení bez viny bolí . Ale tohle sem psát nebudu… bolí to, ale díky nádhernýmu pohodovýmu odpoledni jsem to udejchala. Dřív bych se radši zbalila a utekla, v těch šilených dnech plných nervů mívala ta poslední kapka , co mě rozbrečela mnohem menší grády. Tohle bolelo, moc a já to ustála. Důkaz o tom, že sbírám, sílu, sílu z toho, že je líp….

Děkuju, děkuju za všechno za slovíčka i večerní SMS s pro mě úžasným obsahem, dekuju..

3 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

úžasné fotky zde jsem se pokochala a co se týče drátu ze sušáku to bys koukala co zabaví děti mé to bys koukala

hliska řekl(a)...

na té první fotce je už z Marušky pěkně velká slečna :-)

Dadouch řekl(a)...

Moc mě mrzí, že máš opět nějaké trápení:o( hlavní je, že už na to nejsi sama, hned je to o kousíček lepší..... Krásná fotodokumentace a ten poslední portrét je parádní ;o)