pátek 3. dubna 2009

3.4.2009 První dotek koně

Ráno jsme byli s Maruškou plavat. Typická pohodička, miluje vodu. Cestou domů jsme nakoupili rohlíky na víkend. typická víkendová strava snídaně 2 rohlíky, oběd 2 rohlíky, večeře 2 rohlíky… :o)))Po obědě jsme vyrazili za kamarády k Ordo Kromen, měli jsme tam sraz všichni moje druhá rodinka Běda a Martina a Alena alias Aikwen znáte z projektu 365. Alča na nás musela čekat na parkovišti u Kauflandu, neb se ji cestou z domova cosik vy.. v elektrice a nemohla zavřít okýnko. Tak jsem jí Ferdou takhle blokovala auto, aby bylo otevřené okýnko co nejvíce blokované. Aby tam nikdo nevlez. No prostě přiběh dne a jak známe naši partičku tak věčně rejpance „ … co to tam za debily takhle blbě parkuje…. „ :o))))


No jsem si se svým zvykem mluvit pravdu pěkně zavařila. Když se mě Petr ptal před Kauflandem , jestli půjdem na rytíře, tak jsem automaticky po pravdě odpověděla že asi v pátek…přišel v půlce představení, tak viděl po měsíci a půl Marušku déle jak 5 minut, aspoň máme odbyto.. Jen mě občas vadí, že on nedodržuje zákon a já ač to nemám dané soudem to dělám…a on to má v rozsudku a nehne ani prstem.








Marušce se tam moc líbilo, běda jak tam nebyli chvíli koníci. Ale stejnak ač moc chtěla , tak se nakonec bála svézt a to jsme ji vybrali nejpohodlnějšího koně a nejkrásnějšího. Sumo je prostě úžasnej.



Aikwen v akci a na Sumovi. Po představení jsme šli vykecávat do stájí, Martina šla pomoct s koňmi.

Maruška a darovaná vata

Maruška nejdřív ďobala lentilky od Alči,ale pak se osmělila. Chtěla pohladit koníka, pak to dopadlo tak, že lentilky nechtěla (chtěla jsem jí jima zabavit , než se koně nežerou, neb Maruška nechápala, že teď hladit nemůžem. A než Martina osprchovala koníkovi nohy. Bylo to užasný, ta malá ručička jak nesměle se dotýkala tý ohromný koňský hlavy a nesměle, nejistě, ale chtěla…A pak nechtěla dělat nic jiného. Celá maminka. Miluje koníčky. Pak jsme odvezla Marušku k našim a s Martinou jsme jeli směr Lomnice. Večer jsme si zašli na jedno do rokáče, já už neměla pivko ani nepamatuju, tu chuť jsem si fakt užila. Dokonce se tam ke mně prolámala jedna sms co mi zvedá koutky, když vidím odesílatele, Ale co na tom je? V rokáči je totální bezsignál, je to pod zemí člověk si tam nezavolá, ani nenapíše SMS a ona přesto přišla a i odpověď na ní se prodrala z podzemí ven. Říkám, že na tom něco bude. :o))) Připravili jsme věci na ranní odjezd a šli chrupkat neb nás čekal náročný den.


Tuhle fotku jsem posílala večer mejlem. Neb mě o ní moc hezky poprosil jeden človíček, a když se hezky poprosí , tak člověk všechno udělá rád. A Tak ji dávám i pro vás, neb jste chtěli fotku i zepředu, Fotila Aikwen.

2 komentářů:

Jeje řekl(a)...

a dalsi fotecky take super! :)

Dadouch řekl(a)...

Jeeee to muselo být super ;o) a máš to nádherně zdokumentované ;o) a sluší Ti to ;o)