středa 27. května 2009

27.6.2009 Loučení s cvičením

Ač čas tlačil radši bych pomalu balila. Marušku jsem ale nemohla o cvičení připravit, zvláště když bylo úplně poslední.



Děti se vyřádili a mě utekla hromada super momentek, protože se mi za celý cvičení povedlo zprovoznit foťák jen jednou , blbne čím dál víc. Potřebuji aby ještě ustál sraz a Pecku, než ho půjdu reklamovat. Ale potřebovala bych nějakého chrusta půjčit, za měsíc bez foťáku umřu a co mi toho uteče :o((((



Na oběd jsme šli našim, Maruška zas vymetla talíře, no bílá polívka a žemlovka , kdo by odolal. Pak jsme dali krátkou chrupku, to nemělo cenu se nikam přemisťovat. Pak jsem vyzunkla kafčo, vzala Marušku a jeli jsme do Ohavče pro rezervní gumáky na půjčení nev o víkendu bude dětí jak smetí a pro spacáky, radši oba, pokud je poberu, tak vemu neb předpověď je poněkud mrazivá :O(((( No ale taková sestava se hned tak nevidí a nesejde a je to plánovaný dlouho, tak se budeme snažit překonat všechny překážky. Maruška nesla spacák do auta a nechtěla mi ho dát, byla nadšená, že tohle je na spinkání :o))))) Pak jsme vlítli domů, to všechno vyložit a hurá na bus, neb tahle cesta byla naplánovaná až o den dýl tak jsem neměla cd . co jsme potřebovala vzít s sebou, tak jsem pálila jsem cd s fotkami a pak byl fofr na autobus. Marušku jsem hodila na koně a s jejími 16,5 kily to pak bylo na masáž :o)))) ještě jsem šlapala s drátem z tužky v nose, jak ji Maruška držela, to byla rozkoš, no ale stihli jsme to.


Maruška byla nadšená že jede autobusem , to bylo něco. No ale fotka není, jak zaujatě kouká z okna, po celou cestu jsme bojovala s foťákem a nic :O((( až tahle, mírně mázlá. Moje sestřička Martinka vyrábí hračky, teda hlavně dřevěný, ale vymyslela tuhle úžasnou látkovou, jdou z ní sundávat fleky a zase nalepit kam chcete. A Martinky srdeční záležitost, ona miluje žirafy, má je všude a na všem :o)))) Maruška si úžasně vyhrála. My jsme v tý otočce stihli s tátou (tím adoptovaným) vypit jen kafčo a naučil mě s jeho navigací. Půjčuje mi ji na výkend, protože budeme muset cestu zmáknout jen s Maruškou , ač bychom nejradši přibalili Jindru. Páč mám zas bude chybět. Tak mi táta půjčil navigaci , aby cesta lépe odsýpala a nekufrovali jsme a zbytečně se tím Maruščina nuda vzadu neprodružovala. Copak o to, cesta tam ještě celkem v pohodě.. snad. Ale nazpátek plánuju pokud to vyjde zastávku v Bělí u tetičky (teď už bohužel jen tetičky) a to bude z Hodkova trochu kličkovačka po okreskách. A Tak se GPS hodí. Dospělej pro kufru zastaví, dá si kafčo, pokouká a jde lovit cesty dál, ale když je k tomu dítko co neusedí a už se ptá, kdy tam budem .. jako dnes Maruška 5krát na cestě busem domů na 15km .. tak to klidu nepřidá. Tak jsem dostala instrukce, kafčo, prohodili jsme pár vět a zase jsme s Maruškou ťapali na bus.


Takhle Maruška řádila na autobusáku, šel chvilkově nakopnout foťák.


Domu z autobusáku už jsme šli s kručením a sem tam i slzičkou. ale já byla ověšená jak vánoční sromeček a na jedný ruce toho mojeho habána neunesu. Doma si stihla umýt ručičky a sníst půl chleba, pak čapla polštářek co měla u sebe a ustlala si na něm. Myslela jsem že ji ještě protáhnu vodou,ale to bylo řevu, tak dostala jen plínku a spala dál. Ten autobus jí fakt vyřídil.

2 komentářů:

Jeje řekl(a)...

JJ nam za chvili take zkonci civco.. jeste posledni lekci :(
tak te chapu! jinak fotky zase parada! :)

Dadouch řekl(a)...

Fotky máš opět úžasné, Ty si to zrcadlo vážně zasloužíš ;o)