Ač Macek řikala , že u nich vsrávačka v 6h a Maruška tradičně okolo 7, tak obě holky chrupaly do 8h, páč měly byt v 10h vyklizené chatky , tak jsme měli co dělat. Tak se balilo a loučilo, bylo to prostě nádherný. Ješty bychom pobyli,ale měli jsme za úkol odvézt Macka s Anežkou na vlak do Kutné Hory, ač jsme dělali co jsme mohli tak 15 minut na nalezení nádraží bylo málo a dřív se vyjet nepodařilo kvůli balení a odevzdávání klíčů. Původně jsem chtěla jet přes Bělou a stavit se u tetičky, odbočku na Chrudim už jsme měla vyhlídnutou, ale situace s změnila. Nestíhaje hledat vlakáč v K.H. by holky museli jet o hodinu dýl a pak ještě čekat v Kolíně hodinu na přestup. Přes Kolín jsem, stejnak jela, tak říkám bude sranda, holky se vzadu krásně bavily a s Mackem ke prostě sranda, je to super baba, tak jsme si to ještě spolu chvíli užily ta babská osádka a jeli jsme hledat vlakáč až do Kolína, čimž jsme dohnali původní plánovaný spoj a ještě byla sranda. Pak už jsme osiřely.A fotka.. tenhle Peníz čokoládový dostala Maruška před odjezdem od někoho, zrovna jsme něco cpala do auta a Maruška ho chtěla podržet, tak jsem ho položila na střechu auta… a tam jsem ho taky našla, když jsme vystupovala v Pševsi, což je pomalu 100km od Hodkova, kde jsme ho tam položila . Jo kéž by se nás takhle držely všechny peníze, ne jenom ty čokoládový :o)))))
Nazpátek už to šlo jak po másle a před koncem cesty jsme zastavili ve Pši u paní Bradáčové. maminky tety Marušky. Měla radost.. ač jsme při přijezdu ostuda zjistila, že on ten čas vyšel přesně na pravý poledne….no ale prý to nevadilo. proti naši vůli do nás paní Bradáčová nacpala polívku a knedlo zelo vepřo, Maruška opička pořád škemrala o maso . V kuži p. Bradáčové bych chtěla být, ona se totiž strašně divila, když ji po 80tce začaly bolet nohy, no to bych si fáákt přála zažít. :o))))
Už je to strašně let, co jsm tam trávili prázdniny.a v duchu je mi fakt líto, že tohle Maruška už nezažije, Jak tady ve Pši , tak v Ohavči, ranní krákání slepic, čerstvě posečený trávy pro králíky, kočky co jim kožich voní senem….
a její Bobík, odjakživa měla Bobíky, vždycky bílý špice se jménem Bobík a pokaždý vycepovaný do detajlu….
Doma jsme vyložili auto a odvezli jsme k našim stan na dosušení na balkon, dali jsme si tam vanu, neb tělo už žádalo řádné vydrbání , i když vody bylo z nebe na víkendu až až, vana je prostě vana. Pak jsme si jeli dát kafčo s Jindrou. Strašně moc nám tam chyběl, jak jsem psala po Frýdlantě, když je nádherně, člověk chce ty krásný chvíle sdílet s tím koho má po boku nejradši na dosah. …
Další fotky z Hodkova TADY
1 komentářů:
ta CB je uzasna!!!
Okomentovat