čtvrtek 27. srpna 2009

27.8.2009 ... záležitost mého srdce...

Maruška je užasná v tom jak se o všechno podělí, doma si nechala nasouknout tyhle dva balonky a hned hlásila, že je dá babičce a dědovi. Ona chtěla i třetí,ale to by nepobrala :o) Nám jednu srdcovku, ale u paneláku na kterém se zrovna pracuje nevypadá vábně . Stojí pod zvonky a volá na dědu do kecátka „mám po tebe balon“ :o))))) Na oběd jsme dnes byli u našich abychom vyjeli brzo po obědě směr Ohaveč. Babička po obědě Marušku uspala v houpačce, ale jak je Maruška natěšená že je u svých milovaných lidí tak se okamžitě po přenešení vzdudila. Laškovali jsme spolu v posteli, no nelaškujte, když modrookém kudrnáček že vás ptá, jestli vás může pohladit a říká vám, že vás miluje a pořád se pusinkuje… to je prostě moje mega štěstí tohle moje dítko , kam se hrabe výhra ve sportce proti daru mít děti, Tolik lásky na jedný hromadě se snad jinde nenajde.







Dali jsme si kafčo a Marušce udělali bazén, no moc dlouho tam nevydržela a to proto, že jsme se dali do megagruntování auta. A u toho Maruška musel být, mrzí mě, že jsem zrovna dnes neměla kameru. Maruška lítala nahatá s kyblíkem co má do bazenu event. na písek a s rejžákem s nahatou zadnicí a pořád dokola mlela. „Maminko ty to máš špinavý fůůůůj musím umejt „ Tak teď nevím, jestli se mám smát , nebo se stydět :o))))))))) Maruška běhala okolo se svým kyblíkem a jednou vodou myla kola i okna :o))))) Skákat po sedačkách odpředu dozadu a až do kufru jí děsně bavilo. Na přední sedačce si rozložila papírové domino co mám v autě a hrála si. Jednu chvíli jsem jí volala snad 10 minut a ticho, nikde ani hlásky, najednou zmizela , říkám si kam, všude plot, no ona ležela v kufru kam vlezla přes zadní sedačky , tam ležela , dělala že spí a měla strašnou srandu z toho, že jí nemůžeme najít. Tohle byla poslední totální čistka, konečně jsem trochu přehrála všechny kazety co tam mám, ony na nich sluníčkem vybledla písmenka a vytřídila ty Petrovy. Půjdou do popelnice, kvůli tomu že ho potkáme jednou za měsíc na 5 minut to sebou měsíc nebudu tahat všude, že…a ty všechny věci co má na půdě tam kde jste bydleli , toho se ani nedotknul. Tož co už.



Babičce jsem byla na půdě věšet slaměnky a došlo mi jak dlouho ještě tam budou ještě vonět. Až babička jednou nebude asi někdo bude skládat slaměnkový kytičky a ta půda tak krásně voněla a s setnička voněla sušeným heřmánkem a na krejčovské panně na mě bliklo Václavovo srdce na tetině krejčovský panně. Už teď vím jak tyhle vůně mi budou chybět a když koukám na to srdce, vím jak mě vadí, že Václav až nemá sílu každé léto přijet, a že čas ubírá setkání, zas jsou jiný krásný chvíle, jen vím, že po lidech co odcházejí s časem ve mně zůstává pokaždé velký zásek na srdci. jenže čas je neuprosnej a výčet lidiček co už na mě zůstanou jen vzpomínky je čím dál větší… takovej je život….


Maruška před odjezdem okupovala auto, to ale dát ji sem musím, posuďte jak skvěle se nám to povedlo naleštit :o))))))

1 komentářů:

photoJanna řekl(a)...

teda Liduš,jen zírám......fotky jsou naprosto skvělý a hlavně čím dál tím hezčí.....jste šikulky obě,ty i Maruška. ;o) láska a pohoda čiší už z tvého psaní a co teprve pak z fotek.