29.12.2009 jak to je...

Ráno bylo Jindrovi špatně tak ležel a my byly jak myšky a potichu uvařili chlebovou polívku. Ta byla tam mňamková a hostá, že jsme k obědu neměli nic jiného…teda Maruška si do mí přimíchala ještě měsíčky mandarinek :o))))) Jo a ženště tu byla na chvilku Lenka, než Jindra odpadl. Ježíšek tam Marušce nechal dáreček, dvě plyšové myši a sušené jahody. Po obědě jsme zalehli i my dvě , Jindrovi bylo líp tak šel k taťkovi a my pak v podvečer šli do Kauflandu pro něco k večeři a cibuli na vaření. Petr chtěl schůzku aby předal Marušce dárek k narozeninám. No už jsem trochu vychladla a teď když nemá na pití jsou setkání stejně krátká,ale bez nervů. Napsala jsem kdy , odpověď žádná , tak jsme šli do Kaufu až podle nás a on neměl na kredit a tu hodinu čekal venku. Protože já čekala na potvrzení že se sejdem a nic nepřišlo, neměl kredit. Ale čakal a doufal že prijdem. Poslední cílené setkáni na čas bylo přesně 22.2. to si pamatuju. Jinak nezájem. Dnes jsem zírala jak tam čekal.. nic to nemění, pořád nezájem, alimenty nikde, ale věřím že ji pořád miluje, že tam tu hodinu počkal až jsme přišli podle sebe..Maruška dostala dárek k narozeninám od něho, po měsíci.. mohl dřív, kdyby se choval normálně…Maruška řekla, že je to od Ježíška, přála si dinosaura a teď je dostala…. Třetí dárek za 3 roky života…budiž, jen kostatuju a jsem šťastná jak to je teď, nejde o dárky,ale o všechno. Přistup, toleranci, klid pohodu a to že neslyším ti šílenou větu „bojim táty, neci domu“ a že místo toho se schání po strejdovi když na chvíli zmizí :o))) Když si píchla jehlu do nožky tak na mě křičela at ji nechám bejt, když jsme ji chtěla pochovat a od strejdy joo, držela na něm jak klíště, nevím zda brečet. Smutkem nebo štěstím…