Ráno jsem po třech letech a kousíčku vstávala do práce. Sice až v půl 7 ale pocity vám líčit teda nebudu.. Práce se nebojím. Bojím se odloučení , to že se neuvidíme tak hodně a dlouho jak žádá srdce. O dalších faktorech pomlčím :o))) Prošli jsme školením u některého se fakt i bavili. Starých tváří jsem potkala. Musela jsme se smát, když jsem našeho mistra viděla sedět u nejedoucí linky u stolu a drbat se za uchem , přesně tak jsem ho znala a tak tam seděl často a tak jsem toho po 3 letech zas našla :o))) přišlo mi to vtipný. Vstal vůbec :o))))
Domu jsme se dostali ve 4 po cestě jsme Marušce koupila Kostíka a pak jsme hned mastili za Jindrou , ještě jsem se stavila v Kiku pro objevené čelenky za pár šupů do vlasů a netlačící, ale jsou křehké, kdyby ně křupla.Ať mám náhradní. Na pracovní proces musím prostě vidět. Udělala večeři , pro mě obědu večeři. Kotlety ala roštáky s hranolkama. Museli se dojíst, to když Jich Jindra přinesl tolik.. no a byla třeba i sváteční večeře na ukončení období klidu. Zítra valim na noční na svou linku co mi tak oddělala ruce a nejen ty. Uvidíme co to provede. Člověk je rád že má práci. Jindra musel ještě do práce složit materiál a tak jsme tady zůstali sami. Domů už chodíme jen pro věci, je tam 10 stupňů a tady je nám dobře…Poslední noc jinde v týdnu než u našich .. pak to jinak nepůjde…nemůžu Marušku táhnout před 5tou ráno přes město , to samé po odpolední v 11 večer, já vím že by vydržela, ale babičky ne, ty chodí spát brzo. A při noční je to jasný… Vadí mi ztráta soukromí. Večery podle sebe, povídání s Maruškou,Čtení pohádek, i když teď jsme pohádky trochu flákali teda ty večerní. Jedna babička jí chce vykoupat, druhá přečíst pohádku. Chápu je, milujou jí, ale mě to bude taky chybět…
Já vím že to tak musí být, že ztratím spoustu společných chvil….ale jinak to nejde… .
Nejvíc mě rvalo žíly, že Maruška zas brečela, kde je strejda, že s námi nespinká.. .bobek můj malej, jak já jí chápu…
1 komentářů:
Lído, přeju, ať se rychle zajedeš na svůj nový režim. a cítím s tebou...
Okomentovat