čtvrtek 28. ledna 2010

27.1.2010 Co prováděj kouhouti :o)))))


Ráno jsem myslela, že umrznu. Byl největší mráz, co kdy pamatuju. Tady bylo tak mínus 24,ale rekord někde u Sokolova byl mínus 31. Když jsem mrkla, přimrzala mě víčka k sobě. Jinovatka na obočí byla jak za polárním kruhem. V poslední zatáčce mě tak ztuhlo mrazem tělo, že už nechtělo potvora ani jít a udělat krok bylo nad lidské síly. Normálně jsem začala za chuze přimrzat, měla jsem jen manžestráky, širší rifle, pod které se mi vejdou tepláky byly v prádle. Šla jsem okolo autobusů , jež přivezly lidi do práce a normálně jsem měla chuť se k nim přitulit , jak byly teplý :o)))) ale na chodníku vedle nich bylo o chloupek tepleji, tak jsem zase mohla udělat rychlejší krok a trochu roztála a došla do cíle. Poprvé jsem byla v práci doopravdy ráda :o)))) Z toho mrazu jsem byla jak přešlá mrazem :o))) normálně mě všechno bolelo a padla na mě první krize, ješ se podepisovala na tempu. Tak jsem si místo svačiny dala 10 minut spánku na postu a bylo mě líp. Jen jsem se připravila o svačinu a do půl dvanáctý šilhala hlady , tělo má takový rezervy a že si z nich mrcha nebere. :O((((( Chleba jsem dlabala aý v půl dvanáctý a venku byla taková zima, že se mi z něj normálně kouřilo :o)))))

Po cestě domů jsem koupila Marušce Lipánek a na benzíně nový škrabky na auto. Babička šla na otočku s Maruškou kHorákovým, než s ním oběd. Ten jsem snědla z boulema za ušima, kdy zas bude králíček , se neví tak jsem si ho vychutnávala . Než přišli, stihla jsme si na půl hodinky dáchnout.. no dáchnout , já usnula jak špalek…

S mamčou jsme chvilku koukali na jakýsi slaďák, jsem film neviděla ani nepamatuju. Pak jsme jeli tetě Marušce popřát do Holína, ke včerejším narozeninám. Jak jsme vynechali pro udondanost družstva v neděli. Udělala nám dobrotu. Maruška tam měla sek,co musím zapsat. Na záchodě nají nezdotykovou baterii, , ale ve zdi jsou ještě záslepky po původní baterii. Člověku občas nedochází že Maruška něco nezná , když tak dokonale komunikuje , má strašně široký slovník. Tak když se ptala co to mají ve zdi za díry, tak jsem jí automaticky opověděla , že to je, jak tam byl dřív kohoutek. Vím že baterie by ji zmátla, ale zas mě nedošlo, že kohoutek taky, že zná jen toho opeřenýho. Tak se vzápětí zeptala. „co jim to tam udělal kouhout ? „ :o))))


Cestou od auta zas pobrala 2 hroudy sněhu, jednu dědovi a jednu babičce. Nosí teď takové dary nedary :o))) Ty pak dáne do umyvadla a ona si je rozpouští ve vaně . No jsme rádi, že si vzpomene :o)))) Večerní koupání bylo pohoda,Maruška už mě vyžaduje, koho by ve vaně polívala. :o)) o noční mi to bude chybět,ale nemá se cenu rozpařovat před cestou do mrazu a když se zmažu jen co vlezu do práce :o)))


Tady sice dole cosi zavádzí,ale je to srdcovka ulovená při večeři...

1 komentářů:

Andrea řekl(a)...

Kohoutek je dobrej..představuju si tam toho kohota zazděnýho:-)