Ráno jsme se s cestou do světa nějak loudali. Dávali starou pohádku o tom jak se ztratil kluk mamince a jak se mu stýskalo a o tom jak jsou maminky důležitý, tak jsme ji nechala koukat. Když má někdy ty stávkovací dny, ať se poučí :o)
U Jindry jsem stihla vypít kafe, prohodit pár slov s přáteli a najít fotky co byly vybrány na kalendář pro ZRNKA bude parádní, těšte se a pomůže parádní věci, no jako vždy zrnka…aspoň něco, když už nic. Aspoň jsme se užili s Maruškou. Sraršně mi ten společnej čas chybí, těším se až ho zas bude víc a nebudu dedukvat, kdy co budu přemisťovat a kam co dám…
0 komentářů:
Okomentovat