Druhý den jarmarku byla menší zima na stupně,ale všem přesto byla větší, možná že už jsme ji měli tak moc zalezlou v kostech, vím já. Záchranou nám bylo zahřátí od čertů, včera vařili polívku a dnes buřtguláš. Šéfkuchař se jménem Monty. Já na týhle věci z kotle jsem ujetá, pošmáknu si na nich víc jak na menu v pětihvězdičkovým hotelu. Prostě když je kolel leta olejanej ohněm a ovoněnéj těma kotlíkovejma mňamkama co bez jaru v lese do čistoskvouca nevymeješ a ony se vcucávají do těch porů toho kotle léta léta tp je pak bašta . A když se to pak dlabe z drevěnýho talíře a dřevěnou lžicí, chuť ještě nabyde a kam se hrabe PUP. Včera a dnes ráno jsme schválně pouštěla Bédovi sovětskou hymnu, protože s tím dlabencem z kotle na drevěných talířích promrzlí jak psí extrément jsme vážně byli jak v ruským filmu a Béďa prohlašoval, že už ví, proč tu bitvu u Moskvy projeli.
Dnes jsem stihla vyběhnout víckrát s foťákem, přimrzaly mi prsty k čudlíkům a spoušti ale já jsem se nevzdala. Cestou domů jsme nakoupila Marušce velkou tašku plnou mňamek od Mikuláše, no mňamek, jak pro koho, bylo ho hlavně ovoce a přihodila jsme tam dvě polínka. Když jsem přijela Maruška chudák seděla doma jak myška ,čeptala,. na klíně připravenou bundu aby mohla utíkat, ona totiž chvíli před tím viděla z balkonu čerta, Jindra jí ho ukazoval.
Když jsem ji dala tašku od Mikuláše úplně to z ní spadlo. Líčila jsme ji, jak mi čert vařil oběd a že se mi dnes cpal do auta že pojede se mnou ,ale já že já že jsem mu za Marušku slíbila, že už se nebude počůrávat, že bude poslouchat. Tak se jí strašně ulevilo. Jsem to ale macecha , ale aby byla přesvědčená že jí všechno projde to taky nejde no….U našich pak vše nadšeně líčila a Jindra obstál, měl první víkend celý jakožto taťka.
0 komentářů:
Okomentovat