pátek 28. ledna 2011

28.1.1011když se klepou kolena štěstím


Pátek, na rehábko jsem skoro zaspala. Úplně KO. To byl fofr vysekat auto z ledu za minimální čas, no dorazila jsem akorát. Pak na nákup pro nás a pro naše. Po cestě jsem nabrala Jindru a pak Marušku. Přejeli jsme domů. Když je dlouhý volno po noční ,u našich nebudeme , takže jsme udělali rychlý přesun od vchodu ke vchodu. Jindra musel pádit dřiv do práce, tak jsem uvařila oběd a pak jsme s Maruškou zalehli. Já byla úplně ko,teď už vím proč. Maruška spala chvíli tak jsem potom pustila pohádku a vegetili jsme u pohádky. Pak se stavila na návštěvu naše bývalá sousedka Hanka . Pak jsme poklidili a byl večer :o)

Nějak mě pocity vyhecovaly a já udělala něco co naprosto změnilo naši budoucnost. Teda ono by to změnilo tak jako, protože už je to asi jasný. Jen jsem se to dozvěděla právě ten večer. No Jindra už to ví taky ač bez razítka a chtěl mermocí nalívat naši večerní , ač hoodně ředěnou colu s Johnym. A já už prostě nechtěla . :o)

1091

2 komentářů:

Andrea řekl(a)...

Já už můžu oficiálně gratulovat:-)))

Anonymní řekl(a)...

Barbarko, jestli je to splnění tvého a Maruščina snu - tedy miminko k vám - teď už opravdu DOMů, tak gratuluju moc a moc. Et